Prvky komplementární a alternativní medicíny v českém právu

By | 18/11/2019

     1. Úvodem

Otázkami komplementární a alternativní medicíny jsme se podrobně zaobírali zejména zde: Racionálně o komplementární a alternativní medicíněKomplementární a alternativní medicína pohledem zdravotnického právaTechnické normy v komplementární a alternativní medicíněLékárenská zdravotní péče v komplementární a alternativní medicíně.

Komplementární a alternativní medicínou rozumíme zejména medicínu přírodní nebo tradiční, jakož i část fyzikální medicíny a manuální medicíny.

Nyní si vytkněme dílčí prvky, jimiž je komplementární a alternativní medicína dílem pojata do českého zdravotnického práva. Vyjděme nejprve z toho, co platívalo dříve (ba ještě nedávno). Následně se podívejme na současnost. 

     2. Dřívější prvky komplementární a alternativní medicíny

V českém, dílem již československém, zdravotnickém právu již dříve byly zavedeny některé dílčí rysy komplementární a alternativní medicíny, resp. integrativní medicíny, které i nyní známe z ciziny. Postupně však došlo z různých důvodů, o kterých blíže pojednáme knižně, k jejich zrušení. Jednalo se o:

  1. hrazení akupunktury včetně pulzní diagnostiky z veřejného zdravotního pojištění do dubna 1997. Před zavedením všeobecného zdravotního pojištění v roce 1991 s účinností od ledna 1992 bývala akupunktura poskytována bezplatně v rámci státního socialistického zdravotnictví v Československu,
  2. uzákonění dvou oborů tradiční čínské medicíny, a to terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny jako nelékařských zdravotnických povolání v letech 2017 až 2018 včetně přijetí několika souvisících předpisů,
  3. uzákonění povolání arteterapeuta jako jiného odborného pracovníka, nežli zdravotnického, ve zdravotních službách v letech 2008 až 2017.

Podotýkáme jen, že ve všech případech došlo ke zrušení vyjmenovaných prvků bez podstatného zájmu pacientské a pojištěnecké veřejnosti. Obešlo se to i bez petic ve veřejném zájmu a bez projevů občanských iniciativ; resp. k nim došlo opožděně. Zdá se, že pacientská a pojištěnecká veřejnost u nás není tak zorganizovaná, aby mohla včas projevit své zájmy.

     3. Současné prvky komplementární a alternativní medicíny

V současnosti nalezneme 18 dílčích a roztroušených, výslovných medicínských nebo farmaceutických úprav, které jsou věcně, obsahově či významově, podřaditelné pod komplementární a alternativní medicínu, a to ve zdravotnickém právu. Věcně vzato patří tyto úpravy do 5 oblastí komplementární a alternativní medicíny včetně farmacie, a to do:

  1. herbální medicíny,
  2. ostatní přírodní medicíny,
  3. tradiční čínské medicíny, resp. akupunktury,
  4. tradiční evropské medicíny, resp. vodoléčby,
  5. přírodního lázeňství, resp. přírodních léčivých zdrojů vůbec.

Jedná se o zahrnutí pouze:

  1. akupunktury do zdravotní péče v rámci zdravotních služeb, ač se tak děje jen nepřímo prostřednictvím práva zdravotního pojištění, resp. zákonné výluky z úhrad z tohoto pojištění od dubna 1997. Mimo právní řád si můžeme doplnit metodické opatření č. 2/1981 Věstníku min. zdrav. Čes. socialist. rep., nazvané „postup při provádění akupunktury“, přijaté 18. prosince 1980, pokud by dnes mělo vystihovat v místě a čase „uznávaný medicínský postup“ (profesní standard). V tomto směru viz také metodické opatření téhož ministerstva č. 10/1997 Věst. min. zdrav. Čes. rep., kterým se stanoví standardy diagnostických a léčebných postupů (standard č 207-62/1997, průduškové astma). V obou případech je však odbornou (skutkovou) otázkou, zda a nakolik byly tyto postupy překonány současnými poznatky světové lékařské vědy, 
  2. farmaceutického asistenta pro léčivé rostliny mezi nelékařská zdravotnická povolání a obory zdravotních služeb,
  3. rostlinných drog do výčtového seznamu rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely,
  4. léčivých čajů a instantních léčivých čajů mezi podrobné přípravky v rámci lékové formy tekutých a polotuhých perorálních léčivých přípravků. Týká se to podrobného členění lékových forem s ohledem na složení a cestu podání ve smyslu správné lékárenské praxe a podmínek zacházení s léčivy, 
  5. léčivých čajů a léčivých čajových směsí mezi vyhrazené humánní léčivé přípravky (těch je dnes u nás celkem 365), tj. prodejné i mimo lékárny, ovšem vyjma těchto čajů nebo čajových směsí obsahujících silně nebo velmi silně účinnou látku. Mezi vyhrazené léčivé přípravky patří např. výrobek s názvem „čaj ze šalvěje“, u kterého je zdrojem účinné látky šalvějová nať, anebo výrobek s názvem „čajová směs pro klidný spánek“ s účinnou látkou pramenící z mučenkové a meduňkové natě a z kozlíkového kořenu. Půjde též o zahrnutí multivitaminových humánních léčivých přípravků mezi vyhrazené humánní léčivé přípravky, pokud jejich doporučená denní dávka neobsahuje více než 3333 jednotek vitamínu A nebo více než 400 jednotek vitamínu D; součástí takových humánních léčivých přípravků mohou být i minerální látky,
  6. fytofarmak bez ohledu na způsob použití do zdravotní péče v rámci zdravotních služeb, ač se tak děje jen nepřímo prostřednictvím práva zdravotního pojištění, resp. zákonné a vyhláškové výluky fytofarmak jakožto léčivých látek z úhrad z toho pojištění, neboť jsou z pojistného hlediska určeny k podpůrné nebo doplňkové léčbě, 
  7. konopí pro léčebné použití pod úhrady z veřejného zdravotního pojištění od prosince 2019. Jedná se o výjimku z nehrazení fytofarmak z tohoto pojištění (viz výše),
  8. konopí pro léčebné použití, jakož i opia (vyjma homeopaticky vyrobených přípravků z opia se stupněm ředění vyšším než D4 nebo CH2), mezi omamné látky pro účely zvláštního zacházení s nimi. Dále se jedná o zahrnutí i homeopaticky vyrobených přípravků s tímto vyšším ředěním z kokainu, opia nebo morfinu či z ipekakuanhového prášku s opiem mezi vybrané přípravky z omamných látek. Vyplývá tak ze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.), resp. z prováděcího vládního nařízení (č. 463/2013 Sb.). Existují však pochybnosti o správnosti veřejnoprávního podřazení uváděných homeopatických přípravků pod omamné látky či pod vybrané přípravky z omamných látek. Důvod pochybností spočívá v homeopatickém ředění při výrobě těchto přípravků, které vylučuje omamné účinky původní přírodní látky pro její nedostatek nebo úplné chybění v homeopatickém přípravku,
  9. lázeňské léčebně rehabilitační péče do úhrad z veřejného zdravotního pojištění, včetně léčebně indikačního zaměření lázeňských míst,
  10. vodoléčby mezi fyzioterapeutické zdravotní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění, popř. zařazení též některých dalších zdravotních výkonů, které bychom podle jejich obsahu mohli eventuálně řadit pod námi sledovaný pojem; viz též celá lázeňská rehabilitační péče,
  11. koupelí a zábalů s použitím výtěžků přírodního léčivého zdroje mezi fyzioterapeutické zdravotní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
  12. homeopatických přípravků, vitamínu a minerálů mezi léčiva určená k doplňkové a podpůrné léčbě, a to pro účely jejich vyloučení z úhrad z veřejného zdravotního pojištění,
  13. tradičních rostlinných léčivých přípravků s léčebnými indikacemi mezi léčiva podle lékového práva, a to podle směrnice EU. Tradiční rostlinné léčivé přípravky spadají mezi fytofarmaka. U nás se jedná o českou skupinu V11 (fytofarmaka a živočišné produkty) podle anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace Světové zdravotnické organizace (WHO), skupiny ATC. Tato česká skupina dnes zahrnuje 213 fytofarmak, popř. i živočišných výrobků, úředně registrovaných v Česku jako léčiva. Živočišné léčivé přípravy ale u nás nejsou v současnosti registrovány. Setkáváme se jen s případy očištěného medu jako pomocné látky v některých rostlinných léčivých přípravcích, 
  14. specifických homeopatických přípravků s léčebnými indikacemi nebo tzv. prostých homeopatických přípravků mezi humánní léčiva, ač se jedná o léčiva podle lékového práva jen na základě právní smyšlenky (právní fikce), a to podle směrnice EU; podobně to platí pro tzv. prosté veterinární homeopatické přípravky. Humánních homeopatických přípravků je u nás registrováno 740 z toho 501 je podle správních rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv světově ojediněle vázáno na lékařský předpis,
  15. fytoterapeutických a homeopatických přípravků, stopových prvků, jakož i stanovených krmných surovin minerálního původu a stanovených nutričních doplňkových látek, do přednostní léčby hospodářských zvířat chovaných v ekologickém zemědělství. Jedná se o přednost před léčbou chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky nebo antibiotiky podle práva EU (i podle starého práva českého); nař. č. 889/2008 Úř. věst. EU. Bližší podmínky jsou upraveny cit. nařízením,
  16. rostlinných drog a homeopatických přípravků do úředního Evropského lékopisu podle mezinárodního práva a Českého lékopisu podle českého zdravotnického práva,
  17. doplňků stravy s výživovými nebo zdravotními tvrzeními do farmaceutického vzdělávání a do činnosti farmaceutického asistenta pro specifické lékárenské činnosti podle zdravotnického práva,
  18. lázeňského práva, tj. veřejnoprávní úpravy přírodních léčivých zdrojů pro léčebné účely, např. zřídel léčivých vod, plynů a zemin, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, a to podle lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. a prováděcích předpisů. Lékařsky srov. Klimatoterapie jako významná součást následné léčebné péče v oboru rehabilitační a fyzikální medicína.

     4. Závěr

Do budoucna lze mít za potřebné, aby byla vytvořena ucelená koncepce státního pojetí komplementární a alternativní medicíny, která by odpovídala zdravotní politice Světové zdravotnické organizace (WHO). Nemluvě o nemalém zájmu pacientské veřejnosti. Vodítkem může být kulturně srovnatelný právní stav německý nebo maďarský, o švýcarském nemluvě.

V neposledku tím vším sledujeme, kde to je možné a účelné, snižování hrozby antibiotické odolnosti, podporu zdraví, jakož i prevenci určitých onemocnění.

 

    Poznámka:

Časopisecky vyšlo v Psychoenergetice, 2019, č. 2, s. 17 – 18.

    Z autorových populárně-odborných prací:

Přírodní léčivé zdroje. Regenerace, 2021, č. 6, č. 42 – 44.

Tradiční rostlinné léčivé přípravky. Regenerace, 2021, č. 7, s. 40 – 41.

    Edit: 30. 6. 2021