Letošní léto nám dává mnoho příležitostí, o čem lze zde psát. Poslaneckou sněmovnou již prošla tzv. technická novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Aktuálně vláda poslala do parlamentu hned pět návrhů zákonů (nikoli tři, jak píší média) – zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o specifických zdravotních službách, zákon o zdravotnické záchranné službě a s nimi související další novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a tzv. změnový zákon, který v důsledku úmyslu schválit první tři uvedené návrhy zákonů přináší související změny hned celkem sto pěti již platných a účinných zákonů.
Souběžně se projednává osnova nového občanského zákoníku, který taktéž obsahuje pasáže, jenž hodlají regulovat oblast zdravotnictví.
A aby toho nebylo málo, setkali se v posledních červnových dnech američtí zdravotničtí právníci na své výroční konferenci.
V letošním roce hostilo toto setkání jedno z nejvýznamnějších měst americké historie – město, které si však svoji významnost uchovalo dodnes.
Boston je hlavním městem státu Massachusetts. Přestože toto město má asi šest set tisíc obyvatel, tak v celé širší metropolitní oblasti (Greater Boston) žije asi čtyři a půl milionu lidí a je zde přes padesát (sic!) univerzitních institucí. V samotném Bostonu např. Berklee College of Music, Boston University či Suffolk University. Hned za řekou Charles v městě Cambridge se pak nacházejí světové špičky Harvard University a Massachusetts Institute of Technology. O šestnáct kilometrů dál se rozkládá pak taktéž světově proslulá Brandeis University.
Stejně tak se zde nachází řada špičkových zdravotnických zařízení – Beth Israel Deaconess Medical Center, Brigham and Women’s Hospital, Children’s Hospital Boston, Dana-Farber Cancer Institute, Harvard Medical School, Harvard School of Public Health, Harvard School of Dental Medicine či Massachusetts College of Pharmacy and Health Sciences.
Ve stínech dvou nejvyšších budov celé Nové Anglie mrakodrapů The John Hancock Tower a The Prudential Tower (Bostoňané mu důvěrně říkají „The Pru“) se v hotelu Marriott na Copley Place konaly dvě na sebe navazující akce organizované The American Health Lawyers Association (AHLA). Nejprve v neděli 26. června 2011 to byl program zaměřený na „in-house counsels“ čili právníky pracující pro jednu instituci (v ČR zpravidla tzv. podnikoví právníci). Od pondělí 27. do středy 29. června 2011 se pak konalo výroční setkání (annual meeting) celé asociace. Bylo to ve dnech, kdy si Boston stále ještě užíval euforie z toho, jak místní hokejový klub Boston Bruins jen pár dní předtím vyhrál po téměř čtyřiceti letech Stanley Cup (mj. i díky Davidu Krejčímu a Tomáši Kaberlemu, ale i Zdeno Chárovi).
Jelikož jsem se obou těchto akcí účastnil, rád bych prezentoval některé zajímavé poznatky. Předem podotýkám, že trávit čas v chladných sálech hotelu Marriott v čase, kdy venku svítilo sluníčko a bylo příjemných přímořských 27 °C, bylo velkým testem osobní disciplíny.
Obě akce se po krátkém úvodním výkopu rozjely až do sedmi paralelních sekcí a účastníci se tak v řadě případů (některá sdělení byla pronášena opakovaně) museli dopouštět svých osobních „Sophiiných voleb“.
Řada témat reflektovala specifické problémy zdravotnického práva USA související jak s organizační či institucionální podobou tamního zdravotnictví, respektive jejich specifických subjektů, tak s regulačními opatřeními reflektujícími výlučně tamní problémy.
Mnoho témat však přesto, že se zaměřovala na domácí problémy Spojených států amerických, bylo „sdílných“ a tedy využitelných i pro hosty z jiných států. Problémy v oblasti etiky právních povolání ve zdravotnictví, právní regulace výzkumných aktivit nebo činnosti farmaceutického průmyslu, ochrany soukromí pacientů a s tím souvisejícím využíváním sociálních sítí či regulace hospodářské soutěže ve zdravotnictví mohou přes svá dílčí severoamerická specifika přinést řadu poučení i pro právníky věnující se zdravotnictví v Evropě či přímo v jejím srdci – České republice.
Pro mě poněkud překvapivé a nepochybně zajímavé bylo téma zvolené na naprostý úvod těchto čtyř dnů. In-House Counsel Program zahájila členka Rady ředitelů AHLA Lisa Diehl Vandecaveye společně s dvěma váženými hosty, kterými byli bývalí prezidenti AHLA James Roosevelt, Jr., a Richard G. Cowart.
První ctihodný pán je mimo jiné vnuk dvaatřicátého amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta (1933-1945), významný politik Demokratické strany, absolvent Harvard Law School a t. č. zejména „President and Chief Executive Officer of Tufts Health Plan“.
Richard G. Cowart je pak šéf divize zdravotní a veřejné politiky přední advokátní kanceláře Baker, Donelson, Bearman, Caldwell & Berkowitz, PC (72. největší právní firma v USA a 1. největší ve státě Tennessee).
Vtipnými klipy staženými z YouTube nás provedli jejich představou toho, jaké jsou „7 Habits of Highly Effective In-House Counsels“. Parafrázovali tak slavnou knihu Stephena R. Coveyho „7 návyků skutečně efektivních lidí“ (7 Habits of Highly Effective People).
Jelikož mě zajímá problematika leadershipu, strategického řízení či řízení rizik, tak pro mě bylo příjemné překvapení, že uvedení panelisté glosující společně sestavených sedm návyku zdůrazňovali potřebu, aby právníci („in-house counsels“) rozuměli strategii organizace a jejím základním činnostem („Business Operations and Corporate Strategy“), aby znali a chápali poslání organizace („the Message“), aby se vyznali ve finančních otázkách („the numbers and Financial Statements“), popřípadě aby věděli, co to je analýza rizik („Risk Analysis“), a uměli dát doporučení k snížení existujících rizik („to Make Critical Recommendations About Mitigating Risk“).
Činnost právníka ve zdravotnictví je nejen o výborné odborné znalosti pozitivního práva, judikatury, právně-teoretických otázek, ale i o těchto záležitostech.