Postižení práv pacientů u tradiční čínské medicíny

By | 15/12/2018

S účinností od 28. prosince 2018 byla dne 15. listopadu 2018 přijata novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (zák. č. 96/2004 Sb.), která zrušila nelékařská zdravotnická povolání terapeuta nebo specialisty tradiční čínské medicíny, jež byla uzákoněna loni s účinností od 1. září 2017. Stalo se tak zákonem č. 284/2018 Sb., aniž bylo možné tato nelékařská zdravotnická povolání fakticky zavést do klinické praxe. Snahy a náklady, které někteří lidé v tomto směru vynaložili, vyšly vniveč. V důsledku toho byly zrušeny i oba obory zdravotních služeb.

Podzákonné předpisy sice nebyly zrušeny, ale zratily zákonný podklad.

Právně politické podněty k tomuto zákonodárnému kroku veřejně vyvinuly organizované skupiny, Česká lékařské komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s., a některé akademické orgány lékařských fakult, resp. vysokých škol. Nutno však dodat, že se nemělo jednat o lékařské povolání nebo studium, nýbrž o nelékařské; tzn. mimo záběr zájmových lékařských korporací nebo lékařských akademických orgánů.

Akademické orgány fakult zdravotnických věd (zdravotně-sociálních fakult) vysokých škol se k tomu nepřipojily. Námitky proti tomuto kroku vznesla odborná společnost, Komora Tradiční čínské medicíny, z. s.

S účinností od 28. prosince 2018 tak došlo ke státnímu vyhnání tradiční čínské medicíny nejen z  nelékařských zdravotnických povolání, nýbrž i ze zdravotních služeb a z ochrany práv pacientů.

V nastalém případě těžko brát postupy tradiční čínské medicíny za „uznávané“ medicínské postupy, které by odpovídaly náležité odborné úrovni zdravotních služeb, ačkoli k této změně došlo ze dne na den změnou předpisu; tj. formálně.

Za nového právního stavu mohou lékaři, farmaceuti, farmaceutičtí asistenti, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti či maséři ve zdravotnictví apod. praktikovat tradiční čínskou medicínu jako soubor metod ve zdravotních službách, a to tehdy, půjde-li i nadále o postup podle „pravidel vědy“, např. podle teorie o drahách, která je do 28. prosince 2018 u nás státem vědecky uznávaná.

Dále, jestližete od tohoto dne nepůjde o v místě a čase „uznávaný medicínský postup“, o který by se asi jen těžko jednalo po nastalém stavu, mohou takto poskytovatelé zdravotních služeb praktikovat jen při dobrovolném odchýlení se obou závazkových stran, tj. poskytovatele zdravotní služby a pacienta, od uznávaných medicínských postupů. Poskytovatel zdravotní služby to však musí odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci; např. přáním nebo individualitou pacienta, jeho kulturou aj. Z konvenčních metod tradiční čínské medicíny před 28. prosincem 2018 se tak, ráz na ráz, doslova přes noc, stávají metody nekonvenční.

U nezdravotnických praktiků v tradiční čínské medicíně se opět, stejně jako v době před 1. zářím 2017, jedná o volná zaměstnání nebo o volná ohlašovací živnostenská podnikání, která mohou vykonávat i laici v tradiční čínské medicíně bez ohledu na jakoukoli veřejnoprávní kvalifikaci; např. právníci, daňoví poradci nebo politici, pakliže se veřejně nebo ve styku s jinou osobou o své vůli přihlásí k odbornému výkonu tradiční čínské medicíny jako příslušníci živnostenského stavu nebo volného povolání (§ 5 odst. 1 o. z.). Stačí jen jejich zájem například po přečtení některé odborné knihy večer před spaním. Zvláštní veřejnoprávní regulace povolání se v údajném „veřejném zájmu“ na ochraně zdraví zrušuje.

Nově zavedený veřejnoprávní stav ústavně neodpovídá aktivnímu konání státu dbát ústavně zaručeného sociálního práva na ochranu zdraví; zejména neodpovídá v tom, že stát srázu upustil od jakéhokoli kvalifikačního požadavku v tomto směru. Jinak řečeno, vrátili jsme se od legálního požadavku až magisterského vysokoškolského studia (u specialisty) opět k nevzdělanosti. Říká se tomu „ode zdi ke zdi“.

Stát, zjevně ideově ovládán zájmovými korporacemi lékařů, v tomto směru rezignoval na ústavní ochranu zdraví nemocných lidí ve veřejném zájmu, ačkoli se před rokem a půl právě touto ochranou ve veřejném zájmu zaštiťoval. Jednání státu tak není hodnověrné.

Podrobnosti jsou zde: Kritika snahy o zrušení povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny.

Z pohledu nemocných lidí je podstatné, že od 28. prosince 2018 nejsou z hlediska podpory zdraví, prevence, diagnostiky nebo léčby tradiční čínskou medicínou bráni za pacienty v poměru k oběma zrušeným odborným, nelékařským, zdravotnickým povoláním. I kdybychom zde nově uvažovali o „odchýlené“, nekonvenční, zdravotní péči jiných poskytovatelů zdravotních služeb, například praktických lékařů či fyzioterapeutů, nic by to neměnilo na zásadní absenci zdravotnického vzdělání v tradiční čínské medicíně. A na nepotřebě vzdělání v živnostenských službách či volných zaměstnáních. Obojí má být údajně ve „veřejném zájmu“ na ochraně zdraví.

Na doplnění, v 70. letech proběhly v Československu dvě lékařské atestace z akupunktury, která je spolu s podobnými technikami „vlajkovou lodí“ tradiční čínské medicíny. Dnes si takový vzdělanostní standard nelze u nás představit. Oproti tomu na Slovensku existuje lékařská odbornost akupunkturisty.

 

   Další autorovy souvisící příspěvky:

Akupunktura jako problém zdravotnického práva

Kritika snahy o zrušení povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny

Terapeut nebo specialista tradiční čínské medicíny

The present legal status of the TCM in the Czech Republic

 

 

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.