Pražský Nadační fond Tradiční čínské medicíny a alternativ připravuje zahájení provozu InfoCentra TČM. Jednou z přípravných akcí bylo česko-čínské odborné setkání představitelů různých profesí. Nechybělo ani diplomatické zastoupení. Setkání proběhlo dnešní den, ve středu 20. června 2018, ve fondovních prostorách v Praze, Opletalova 19.
Autor této aktuality přednesl referát o aktuálním právním stavu tradiční čínské medicíny u nás. Zkrácenou anglickou verzi referátu zde zveřejňujeme:
The present legal status of the TCM in the Czech Republic
Souvisící odkazy:
Terapeut nebo specialista tradiční čínské medicíny
Akupunktura jako problém zdravotnického práva
Aktualizace 15. prosince 2018:
S účinností od 28. prosince 2018 byla dne 15. listopadu 2018 přijata novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (zák. č. 96/2004 Sb.), která zrušila nelékařská zdravotnická povolání terapeuta nebo specialisty tradiční čínské medicíny, jež byla uzákoněna loni s účinností od 1. září 2017. Stalo se tak zákonem č. 284/2018 Sb., aniž bylo možné tato nelékařská zdravotnická povolání fakticky zavést do klinické praxe. Snahy a náklady, které někteří lidé v tomto směru vynaložili, vyšly vniveč.
Podzákonné předpisy sice nebyly zrušeny, ale zratily zákonný podklad.
Právně politické podněty k tomuto zákonodárnému kroku vyvinuly organizované skupiny, Česká lékařské komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s., a některé akademické orgány lékařských fakult, resp. vysokých škol. Nutno však dodat, že se nemělo jednat o lékařské povolání nebo studium, nýbrž o nelékařské; tzn. mimo záběr zájmových lékařských korporací nebo lékařských akademických orgánů.
Akademické orgány fakult zdravotnických věd (zdravotně-sociálních fakult) vysokých škol se k tomu nepřipojily. Námitky proti tomuto kroku vznesla odborná společnost, Komora Tradiční čínské medicíny, z. s.
S účinností od 28. prosince 2018 tak došlo ke státnímu vyhnání tradiční čínské medicíny nejen z nelékařských zdravotnických povolání, nýbrž i ze zdravotních služeb a z ochrany práv pacientů.
V nastalém případě těžko brát postupy tradiční čínské medicíny za „uznávané“ medicínské postupy, které by odpovídaly náležité odborné úrovni zdravotních služeb, ačkoli k této změně došlo ze dne na den změnou předpisu; tj. formálně.
Za nového právního stavu mohou lékaři, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti či maséři ve zdravotnictví apod. praktikovat tradiční čínskou medicínu ve zdravotních službách jen tehdy, půjde-li i nadále o postup podle „pravidel vědy“, např. podle teorie o drahách, která je do 28. prosince 2018 u nás uznávaná.
Dále, jestližete od tohoto dne nepůjde o v místě a čase „uznávaný medicínský postup“, o který by se asi jen těžko jednalo po nastalém stavu, mohou takto poskytovatelé zdravotních služeb praktikovat jen při dobrovolném odchýlení se obou závazkových stran, tj. poskytovatele zdravotní služby a pacienta, od uznávaných medicínských postupů. Poskytovatel zdravotní služby to však musí odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci; např. přáním nebo individualitou pacienta, jeho kulturou aj. Z konvenčních metod tradiční čínské medicíny před 28. prosincem 2018 se tak, ráz na ráz, doslova přes noc, stávají metody nekonvenční.
U nezdravotnických praktiků v tradiční čínské medicíně se opět, stejně jako v době před 1. zářím 2017, jedná o volná zaměstnání nebo o volná ohlašovací živnostenská podnikání, která mohou vykonávat i laici v tradiční čínské medicíně bez ohledu na jakoukoli veřejnoprávní kvalifikaci; např. právníci nebo politici po domácím samostudiu.
Nově zavedený veřejnoprávní stav ústavně neodpovídá aktivnímu konání státu dbát ústavně zaručeného sociálního práva na ochranu zdraví; zejména neodpovídá v tom, že stát srázu upustil od jakéhokoli kvalifikačního požadavku v tomto směru. Jinak řečeno, vrátili jsme se od legálního požadavku až magisterského vysokoškolkého studia (u specialisty) opět k nevzdělanosti.
Stát, zjevně ideově ovládán zájmovými korporacemi lékařů, rezignoval na ústavní ochranu zdraví nemocných lidí ve veřejném zájmu, ačkoli se před rokem a půl právě touto ochranou ve veřejném zájmu zaštiťoval. Jednání státu tak není hodnověrné.