Na únorovém jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu byla schválena právní věta k rozhodnutí 25 Cdo 1835/2020, v němž šlo o odčinění nemajetkové újmy podle ustanovení § 2959 občanského zákoníku sekundárním obětem v důsledku usmrcení dvou osob jim blízkých.
Nejvyšší soud ve zdejší věci posuzoval význam okolnosti, že poškození současně ztratili dvě osoby blízké, a to pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení § 2959 občanského zákoníku.
Soud dospěl k následujícímu závěru:
„Zahyne-li v důsledku škodní události více než jedna osoba, mělo by se to projevit ve zvýšení náhrady blízkému pozůstalému nad rámec pouhého součtu přiměřených náhrad za ztrátu každé z osob, jež zemřely. Tím spíše se toto východisko uplatní v případě úmrtí obou rodičů při stanovení náhrady za duševní útrapy pozůstalého (byť zletilého a zaopatřeného) potomka. Ztráta obou rodičů současně je nepochybně objektivně způsobilá přivodit člověku bolestnější prožitek, než ztráta jednoho z rodičů při zachování možnosti hledat oporu a lásku u druhého z rodičů, proto by náhrada za duševní útrapy spojené s jejich úmrtím měla být vyšší než součet náhrad, jež by pozůstalému náležely při úmrtí jednoho každého z rodičů.“
Právní věta rozhodnutí zní:
„Zemře-li v důsledku škodní události více než jedna osoba blízká, projeví se to zpravidla ve zvýšení náhrady blízkému pozůstalému nad rámec pouhého součtu přiměřených náhrad za ztrátu každé z usmrcených osob.“
Rozhodnutí je dostupné zde.