Nedávno se objevil v kinech nový film –Side effects (Vedlejší účinky). Jedná se o thriller, ovšem s výrazným právním a bioetickým přesahem. Již oficiální průvodní text k filmu, předznamenává možnost zajímavých právních úvah : „Emily (Rooney Mara) a Martin Taylorovi (Channing Tatum) jsou dokonalý a úspěšný mladý pár, který má vše, nač si vzpomene. Pak si však jde Martin sednout na čtyři roky do basy za zneužívání informací v obchodním styku a jeho život se promění v peklo. Stejně je na tom i Emily, která zůstává v relativním přepychu jejich manhattanského bytu, ale celou tu dobu se utápí v příšerných depresích. Když se nakonec pokusí o sebevraždu, nastupuje na scénu psychiatr Jonathan Banks (Jude Law). Protože se Emily zuby nehty brání zvažované hospitalizaci, dohodnou se na sérii terapeutických setkání a na užívání antidepresiv. Aniž to tuší, právě tohle rozhodnutí oběma zásadně změní život. Emilina léčba totiž nepokračuje, jak by podle lékařových plánů měla, a tak jí předepíše nové léky, jež by měly její psychické potíže minimalizovat. Tyhle pilulky však mají děsivé vedlejší účinky – mají moc zničit manželství, pověst do té doby respektovaného lékaře, mohou dokonce zabíjet – ale kdo za to bude zodpovědný? Zničený Banks, jehož kariéra se ocitla v troskách, se rozhodne najít odpověď na tuhle otázku za každou cenu. I když riskuje, že přijde i o to málo, co mu ještě v životě zbývá.“ A ještě zajímavější se tyto úvahy stávají v okamžiku, kdy zjistíme, že v USA se v posledních letech skutečně objevují případy, kdy pachatelé trestných činů používají tzv. Prozac defence, tj. tvrdí, že požívání antidepresiv způsobilo spáchání trestného činu (ovlivnilo v tomto směru jejich jednání). Na rozdíl od požívání alkoholu, kdy jde o vlastní volbu člověka, jde v těchto případech o požívání léčiv předepsaných lékařem, které mají zamezit depresivním stavům člověka (léčit jeho onemocnění).
Prvním případem byl tzv. Donald Schell case, kdy farmaceutická firma byla odsouzena k náhradě škody v důsledku spáchaného trestného činu, kdy pachatel užíval antidepresivum Paxil. A počet těchto případů stoupá –
Samozřejmě tyto případy vzbuzují značnou pozornost a pobízejí k složitým právním úvahám – včetně otázky příčinné souvislosti, kterou farmaceutické společnosti vehementně popírají.
To, že tyto úvahy mají skutečně své místo v současném právním diskurzu, podporuje i stále zvyšující se konzumace antidepresiv.
Data a grafy byly převzaty z: Marshall, J. (2013). The Drug Made Me Do It: An Examination of the Prozac Defense. The Neuroethics Blog. Retrieved on September 17, 2013, from http://www.theneuroethicsblog.com/2013/09/the-drug-made-me-do-it-examination-of.html