Relativně nedávno zveřejnilo MZ návrh zákona o léčitelských službách. Návrh je v příloze.
Za problematické považuji zejména samo vymezení léčitelských služeb: „Léčitelské služby jsou službami, které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat zdravotní stav člověka.“. Takto pojatá definice je totiž strašně široká a v zásadě je jakousi variací na definici zdravotních služeb hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění (§13 z.č. 48/1997 Sb.). Ale tato definice je pro léčitelské služby nevyhovující, protože ne každá služba vedená snahou zlepšit nebo zachovat zdravotní stav člověka (s vyloučení zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách) má být řazeno pod léčitelské služby – např. poskytování masáží, atp. Mám pocit, že tedy vlastní vymezení předmětu úpravy by mělo být provedeno lépe.
A dále ustanovení § 20: „Poskytovatel nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v rámci poskytovaných léčitelských služeb.“ . Zde je otázkou, proč je duplicitně upravována odpovědnost obsažená již v § 2950 OZ. Jedná se pouze o zdůraznění odpovědnosti za nesprávnou radu nebo je zde jiný záměr?
Návrh zákona Návrh zákona o léčitelských službách 7.10.2018
Pro inspiraci přikládám pár definičních vymezení předmětu zákonné úpravy ze zahraničí:
Island – Healers Act No. 34/2005
Article 2
Definitions.
The word healer in this Act refers to those who provide health-related services outside the general
health system.
Healers’ health-related services means services generally practised outside the general health system,
based more upon tradition and experience than on empirical scientific findings. Such service includes,
among other things, treatment with the aim of improving health, relieving pain, reducing discomfort and
promoting healing.
Norsko- Act No. 64 of 27 June 2003 relating to the alternative treatment of disease, illness, etc.
Section 2 Scope of this Act, terms, etc.
This Act applies to persons offering or practising alternative treatment in Norway.
Insofar as they are appropriate, the regulations regarding territorial scope issued in pursuance
of Section 2, second and third paragraph, of the Health Personnel Act shall also apply to this Act.
Alternative treatment is understood to mean health-related treatment which is practised
outside the established health services and which is not practised by authorised health personnel.
However, treatment practised within the scope of the established health services or by authorised health
personnel is also covered by the term alternative treatment when the methods used are essentially
methods that are used outside the established health services.
For the purposes of this Act health personnel is understood to mean persons who are so
defined in Section 3 of the Health Personnel Act.
When alternative treatment is practised within the scope of the health services or by
authorised health personnel, the Health Personnel Act shall also apply. Authorised health personnel shall
give information and access to medical records as follows from Sections 10 and 41 of the Health
Personnel Act, also in cases where the patient has no rights under the Patients’ Rights Act.
Německo – Gesetz über die berufsmäßige Ausübung der Heilkunde ohne Bestallung (Heilpraktikergesetz)
§ 1
(1) Wer die Heilkunde, ohne als Arzt bestallt zu sein, ausüben will, bedarf dazu der Erlaubnis.
(2) Ausübung der Heilkunde im Sinne dieses Gesetzes ist jede berufs- oder gewerbsmäßig vorgenommene Tätigkeit zur Feststellung, Heilung oder Linderung von Krankheiten, Leiden oder Körperschäden bei Menschen, auch wenn sie im Dienste von anderen ausgeübt wird.
(3) Wer die Heilkunde bisher berufsmäßig ausgeübt hat und weiterhin ausüben will, erhält die Erlaubnis nach Maßgabe der Durchführungsbestimmungen; er führt die Berufsbezeichnung „Heilpraktiker“.