Homeopatické poradenství není zdravotní službou

Relativně nedávno se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou poskytování homeopatického poradenství bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Usnesením č.j. 2 As 122/2017 postoupil k rozhodnutí věc rozšířenému senátu, neboť došlo k rozporu s dříve publikovaným rozsudkem sp.zn. 1 As 20/2017.

Zajímavé je zejména odůvodnění druhého senátu, proč nelze homeopatickou léčbu považovat za zdravotní službu ve smyslu zákona o zdravotních službách:

„[39] Zákon o zdravotních službách nejprve obecně definuje zdravotní služby (§ 2 odst. 2 a 3)
a zdravotní péči (§ 2 odst. 4). Dále rozlišuje druhy zdravotní péče podle její časové naléhavosti
(§ 5 odst. 1), podle účelu poskytnutí (§ 5 odst. 2) a různé formy zdravotní péče (§ 6 až § 10). Další
zákony podrobně upravují kvalifikaci příslušných zdravotních profesionálů [tedy podmínky
získávání a uznávání odborné způsobilosti zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta (zák. č. 95/2004 Sb.) a nelékařských zdravotnických povolání (zák. č. 96/2004 Sb.)].
[40] Z výše zmíněných ustanovení neplyne výslovně, že mezi zdravotní služby
[jimi je krom jiného i poskytování zdravotní péče, viz § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních
službách] je třeba řadit i homeopatickou „léčbu“. Výslovně o ní zákon vůbec nehovoří. V zákoně
však existují ustanovení, z nichž lze vcelku bezpečně dovodit, že zákonodárce homeopatickou „léčbu“ mezi zdravotní služby zařadit nezamýšlel. Těmito ustanoveními jsou § 45 odst. 1,
podle něhož poskytovatel zdravotních služeb (ten je definován v § 2 odst. 1 zákona jako fyzická
nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona) je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni (…). Podle § 4 odst. 5 zákona (n)áležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
[41] Z výše uvedené citace je zřejmé, že přísná regulace podle zákona o zdravotních
službách se podle platné právní úpravy vztahuje jen na takové aktivity směřující
k zachování či zlepšení zdravotního stavu fyzické osoby nebo ke zmírnění jejích útrap
[detailní výčet obsahuje § 2 odst. 4 definující zdravotní péči jako typický příklad zdravotní
služby – viz § 2 odst. 2 písm. a)], které se dějí podle pravidel vědy a uznávaných medicínských
postupů. Poskytování homeopatické „léčby“ takovou aktivitou podle výrazně převažujícího
mínění vědecké a lékařské komunity není. A contrario proto platí, že homeopatická „léčba“ není
zdravotní službou a jako taková nepodléhá regulaci zákonem o zdravotních službách. …“ 

 

Samozřejmě tento názor je postaven na výrazně alibistickém přesvědčení, že ostatní medicínské výkony se dějí podle pravidel vědy …

 

Celé rozhodnutí je k dipozici zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 × 2 =

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.