Cesare Lomroso byl zastáncem názoru, že zločince lze rozeznat podle fyzických anomálií – na základě tohoto názoru pak vypracoval typologii zločinců a rozvinul teorii antropologické kriminologie.
Ačkoliv byla tato teorie následně opuštěna, objevila se v částečně modifikované podobě znovu – ovšem ještě v problematičtější podobě a dalekosáhlými etickými důsledky. Profesor Raine je totiž přesvědčen, že včasným monitorováním mozku malých dětí je možno odhalit kriminální a antisociální sklony. Zločinci totiž mívají zmenšené některé partie mozku – prefrontální korové oblasti a amygdalu, tj. partie, které regulují chování a emoce. Podle prof. Raineho je pak výhodou, že pokud jsou tyto nedostatky u dětí včasně objeveny, je možno je léčit farmaceutiky nebo potravinami bohatými na Omega 3 /např. rybí tuk/.
Obrovským etickým problémem však je předčasné označení dítěte jako potenciálního zločince a dále jeho léčba bez toho, aby došlo ke spáchání jakéhokoliv trestného činu.