Varování (nejen) pro lékaře

Od | 23/12/2011

V souvislosti s vánočním veselím a svátky, které se chystají, bych rád upozornil lékaře, ale nejen je (i jejich pacienty –  tj. veškeré obyvatele České republiky), na úskalí, která český právní řád připravuje pro některé neprozřetelné ateistické obdarované.

Je nesporné (vzhledem k společenskému konsensu), že dárky (minimálně v České republice) nosí Ježíšek. Tato skutečnost má ovšem z právního hlediska kauzální následky, jež běžnému člověku nejsou primárně zcela patrné.

Běžný občan se raduje z dárku, který pod stromečkem obdrží. Neuvědomuje si, že tento dar s sebou přináší z právního hlediska taktéž závazky. Již staří Římané se závazkem „dare“ spojovali určité povinnosti, které vznikaly druhé straně.

I při štědrovečerním dnu je třeba si uvědomit, že Ježíšek nenosí dárky jen tak, ale očekává od obdarovaných přístup „do ut non facias“. V českém právním řádě je tato povinnost vyjádřena v § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Toto ustanovení výslovně uvádí, že: „Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.“ Obdarovaný je povinen vydat vše, co bylo předmětem daru, a s tím i užitky získané od okamžiku, kdy přestal být v dobré víře, tj. kdy svým hrubým chováním porušil dobré mravy.

Z výše uvedeného hlediska by se měli mít veškeří obdarovaní na pozoru. Vezmeme-li v potaz, že rodina Ježíška se skládá z příbuzných jako je Bůh otec, Duch Svatý, Panenka Maria, je veškeré klení zjevnou skutečností, která může mít za následek realizaci právní normy uvedené v již výše zmíněném §  630 OZ.

Proto upozorňuji veškeré obdarované, že kletby typu: „Jéžišmarja, Bože můj, či sakra, apod.“ mohou mít z právního hlediska zcela zásadní dopady do materiální sféry. Nechci samozřejmě předkládat judikaturní rozhodnutí, nicméně veškeré dárky by mohly být na základě včas a dobře podané žaloby vráceny Ježíškovy.

Recentní právní jurisprudence totiž již několikrát konstatovala, že „předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo porušování soustavné…“  

Vzhledem k tomu, že klení bývá u některých jedinců častým jevem, zdá se být jasné, že požadavek soustavnosti by byl naplněn.  Z uvedeného hlediska se jeví jako pravděpodobné, že právní kancelář zastupující Ježíše Krista by v podobné situaci mohla z nákladů řízení vytřískat nemalé zisky.

A jaká je situace z hlediska de lege ferenda? Ani nový občanský zákoník ateisty nepotěší. Zdá se, že vánoční atmosféra od roku 2014 ještě zhoustne.  Ustanovení § 2044 odst. 1 uvádí, že: „Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.“

Vzhledem k sekularizaci postmoderní doby a značnému úbytku věřících (a tedy i materiálních příspěvků ve prospěch Ježíška) je možné, že situace – a to i vzhledem k některým kontroverzním výrokům Ježíše (pro př. uveďme zejména citaci „Snáze projde velbloud uchem jehly,
než aby bohatý vešel do Božího království“
/MK 10, 25/), že bude Ježíšek nárokovat veškeré dary zpět.

Lze tedy jen konstatovat, že situace je tedy pro ateisty z právního hlediska krajně nevýhodná.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

12 − nine =

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.