Úvod
Skupina vědců z Human-centric Artificial Intelligence Center v australské Sydney představila na konferenci NeurIPS 2023 v USA nové výsledky v oblasti „čtení lidských myšlenek“. Jejich BrainGPT systém složený z EEG enkodéru a velkého jazykového modelu (LLM) umožňuje neinvazivním způsobem snímat EEG vlny lidského mozku a prostřednictvím speciálně natrénované neuronové sítě je dekódovat do podoby slov. Jak uvádí harvardský neurovědec Alvaro Pascual-Leone, čtení lidské mysli a ovlivňování našeho chování stimulací mozku již není science fiction.
Pokroky vědy vždy byly dvousečnou zbraní. Přinášejí nové poznání, technologie a mimořádným způsobem zlepšují kvalitu lidského života. Současně ale vyvolávají celou řadu etických otázek. Jedním z problémů naší doby jsou způsoby, jimiž se prolamují hranice našeho soukromí, dokonce do té míry, že se jeho posledním útočištěm zdají být naše soukromé myšlenky (pokud je neodkrýváme nepřímo, celou řadu způsobů, jimiž je lze odhalit). Ale i tuto hranici již moderní věda zjevně umí překročit.
24. února 2023 představila skupina odborníků tzv. Valencijskou deklaraci o začlenění neuropráv do mezinárodní deklarace lidských práv. Jedná se o důležitý krok směrem k ochraně našeho soukromí, myšlenkové integrity a autonomie. Níže je překlad této deklarace do českého jazyka.
Valencijská deklarace
Úvod
Věda je nezbytným nástrojem k řešení mnoha problémů, které ovlivňují globální společenství. Sociální nerovnost a chudoba, změna klimatu, kvalita životního prostředí, zdraví a kvalita života, efektivní vodní hospodářství , úspora a energetická účinnost, lesní požáry, likvidace odpadů, údržba měst a udržitelná mobilita, pokroky v zemědělství a ekologii, nové nemoci a efektivnější léčba těch starých, mezi jinými, jsou problémy, které se týkají nás všech a měly by být posuzovány prostřednictvím vědeckých kritérií.
V posledních desetiletích jsme byli svědky překvapivého rozvoje světa komunikací a umělé inteligence. K nim se přidává neurotechnologie, která je výsledkem interdisciplinárního a integračního úsilí v oblastech jako je umělá inteligence, nanotechnologie, bioinformatika a neurověda, která zahrnuje propojení lidských mozků s počítači. K tomu slouží rozhraní mozek-počítač (brain-computer interface, BCI). Tato zařízení se připojují k mozku pomocí invazivních senzorů (vyžadují chirurgický zákrok pro implantaci nanoelektrod v mozku); nebo pomocí neinvazivních zařízení jako jsou skenery, přilby, náramky…, které slouží k získávání záznamů mozkové aktivity, predikci chování nebo pohybů.
Neurověda a mozkové implantáty jsou realitou, která už je mezi námi. Jejich přínosy pro boj s nemocemi a zlepšení kvality života znamenají bezprecedentní krok v moderním zdravotnictví. Vývoj protéz pro postižené, léčba onemocnění jako Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, závislostí, mozkových lézí, paralýzy, duševních chorob jako je schizofrenie…, jsou předmětem vědeckých výzkumů, které již přinášejí prospěšné výsledky.
Přínosy, které může neurověda přinést, jsou nesmírné. Nepochybně lze hovořit o nové medicíně, která nám může pomoci být svobodnějšími a disponovat lepšími schopnostmi. Možná jsme svědky počátku „nového humanismu“.
Aby však byly splněny její cíle, zajištěno obecné blaho, respektován obecný zájem a výsledky neurovědy byly k dispozici všem lidským bytostem, je nezbytné řešit etické a právní problémy a zaměřit se na ochranu práv všech lidí a na to, aby dosažené úspěchy byly ve prospěch lidstva.
Neuropráva
Mapování mozku a snímání jeho aktivity zahrnuje znepokojující rizika, jako je možnost čtení mozku, dokonce i modifikace jeho aktivity a chování lidí. Jedná se o inovace, které mohou ohrozit samotný význam lidství. Je proto nezbytná regulace, která ochrání lidská práva.
NeuroRights Foundation, vedená neurovědcem Rafaelem Yustem, společně s mezinárodní komunitou neurovědců, volají po nutnosti uznat pět neuropráv, která by měla být zahrnuta do Všeobecné deklarace lidských práv. Jedná se o následující práva:
-
Mentální soukromí: Jakákoli neurodata získaná z měření mozkové aktivity musí být soukromá. Pokud jsou ukládána, musí existovat právo na jejich vymazání na žádost. Prodej, komerční převod a využívání neurodat musí být přísně regulovány.
-
Osobní identita: Musí být stanoveny limity omezující a zakazující technologie narušujících smysl vlastní identity. Neurotechnologie propojující lidi s digitálními sítěmi by mohly rozostřit hranici mezi lidským vědomím a vnějšími technikou zprostředkovanými vstupy.
-
Svobodná vůle: Lidé musí mít konečnou kontrolu nad svým vlastním rozhodováním, bez nevědomé manipulace mysli vnějšími neurotechnologiemi.
-
Spravedlivý přístup k mentálnímu vylepšování: Je nezbytné vytvořit směrnice na mezinárodní i národní úrovni regulující využívání neurotechnologií pro mentální vylepšování. Tyto směrnice musí být založeny na principu spravedlnosti a zaručit rovný přístup.
-
Ochrana proti algoritmické diskriminaci: Opatření proti algoritmické diskriminaci by měla být normou pro algoritmy využívané neurotechnologiemi. Návrhy algoritmů musí zahrnovat podněty od uživatelů umožňující řešení algoritmické diskriminace.
Závěr
Účastníci představení této deklarace vyjadřují podporu vědě a vědeckému výzkumu ve prospěch zdraví a dobrého života všech lidí a řešení problémů naší planety. Vyjadřujeme tedy naši podporu výzkumu a vývoji v oblasti neurovědy a neurotechnologií, které představují nepostradatelné nástroje medicíny umožňující léčit a/nebo eliminovat nemoci.