Některé KHS v poslední době odmítají vydat rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení pro potřeby podání žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnickou osobou v situacích, kdy byla tato právnická osoba zřízena, ale ještě nevznikla – tj. nebyla zapsána do obchodního rejstříku.
Podstatou problému je skutečnost, že právnická osoba nemůže být do OR zapsána, pokud nedoloží průkaz živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění, kterým je v případě poskytovatelů zdravotních služeb oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
V případě právnických osob se žadatelé o oprávnění k poskytování zdravotních služeb dostávají do paradoxní situace, kdy jim KHS odmítají vydat rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 18 zákona o zdravotních službách a tak jim znemožňují zapsat právnickou osobu do obchodního rejstříku. Upozorňuji, že při této logice by obdobný postup musel uplatnit i u fyzických osob, kde ale KHS rozhodnutí o schválení provozního řádu běžně vydávají.
Přihlédneme-li k právní úpravě obsažené v § 19 odst. 5 z.č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, je zjevné, že zákon o zdravotních službách s možností vydání oprávnění před vznikem právnické osoby, tj. jejím zápisem do OR ,výslovně počítá: „Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do rejstříku. Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky, která se zapisuje do obchodního rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li právnická osoba uvedená ve větě první nebo druhé návrh na zápis do rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Právnická osoba je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku do 15 dnů ode dne podání návrhu a dále doklad o tom, že právnická osoba byla zapsána do rejstříku, a to do 15 dnů ode dne provedení zápisu.“
Obchodní zákoník rozlišuje akt založení společnosti a akt vzniku společnosti. Ovšem, přihlédneme-li k ustanovení § 64 obchodního zákoníku, je zřejmé, že v mezidobí je připuštěno jednání zakladatelů vznikající společnosti, a to ve věcech, které souvisí se vznikem společnosti (§ 64 obch. zákoníku). Mezi věci „související se vznikem společnosti“ patří podle I. Pelikánové i uzavírání nájemních smluv (Komentář k obchodnímu zákoníku. Linde Praha, a.s., 1995, str. 77). Obdobný názor zastává též K. Eliáš v knize Obchodní společnosti, C.H. Beck Praha, 1994. Podle názoru J. Dědiče uveřejněného v díle Obchodní zákoník – Komentář, Prospektrum Praha 1997, lze mezi věci související se vznikem společnosti zahrnout i uzavírání smluv, které zabezpečují fungování společnosti bezprostředně po jejím zápisu do obchodního rejstříku. V soudní praxi zaujal Krajský soud v Ostravě v usnesení sp. zn. 16 Co 588/94 názor, že mezi úkony související se vznikem společnosti patří uzavření pracovních smluv a jako další příklady uvedl též i uzavírání nájemních smluv o nájmu nebytových prostor.Pokud je tedy získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb nezbytnou podmínkou zápisu právnické osoby (s.r.o.) do obchodního rejstříku (§ 62 ObZ – návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění), nelze s úspěchem tvrdit, že společnost, resp. zakladatelé nemohou jménem splečnosti činit kroky nezbytné k získání podnikatelského oprávnění (oprávnění k poskytování zdravotních služeb). Opačná logika by totiž vedla k absurdnímu závěru, že společnost vlastně nemůže nikdy vzniknout.
Z tohoto pohledu je praxe KHS právně neudržitelná. Současně je nutno konstatovat, že tato praxe KHS je postavena pouze na velmi omezeném pohledu na právní řád, resp. spočívá pouze na nesprávně interpretovaných požadavcích z.č. 500/2004 Sb., správní řád., kdy je pro označení účastníků vyžadováno IČ. Tento pohled ovšem zcela ponechává stranou, že účastníka řízení je možno dostatečně určitě označit i bez IČ a současně obchodní zákoník v ustanovení § 64 výslovně upravuje možnost činit jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku a případné důsledky pro jednající osobu i společnost.