Upozorňuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4617/2014, uveřejněný pod číslem 37/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Jedná se o rozhodnutí, které řeší problematiku promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Ačkoliv je to ještě podle starého OZ, podobně to bude platit u § 2963 OZ.
Jaké jsou tedy závěry NS?
| Promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 447 obč. zák. se s ohledem na dobu jeho vzniku a dobu jeho uplatnění u soudu posuzuje podle § 106 obč. zák., zatímco promlčení postupně vznikajících nároků na jednotlivá měsíčně se opětující plnění v jeho rámci se s ohledem na § 110 odst. 3 obč. zák. a na jejich splatnost řídí ustanovením § 101 obč. zák. |
K předmětnému rozhodnutí Nejvyššího soudu si dovolím uvést následující okolnosti, za nichž se domnívám, že nebude možné toto rozhodnutí užít. Tedy okolnosti, za kterých se nepromlčí nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako celek (dle § 106 SOZ), i když nárok nebyl v promlčecí lhůtě poprvé u soudu uplatněn jako celek.
Lze si představit situaci, kdy tento nárok byl v promlčecí lhůtě uplatněn u dlužníka (avšak nikoliv u soudu), dlužník následně alespoň jedno měsíční plnění poskytnul, nicméně následně již dále plnění neposkytoval a věřitel nepodal v promlčecí lhůtě žalobu.
Při aplikaci výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu bychom museli dospět k názoru, že i když dlužník část opětujícího se plnění plnil, došlo by k promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako celku, jelikož nárok jako celek nebyl v promlčecí lhůtě uplatněn u soudu.
Za výše uvedených okolností se domnívám, že nedojde k promlčení nároku jako celku, nýbrž toliko k promlčení jednotlivých opětujících se plnění. V opačném případě by došlo k situaci, kdy by část již poskytnutých plnění byla promlčena až po jejich zaplacení (což je nejen nelogické, ale i v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu) a dále, že věřitel (poškozený) by neměl možnost žádné procení obrany v případě, kdy by dlužník plnil jednotlivá opětující se plnění po dobu promlčecí lhůty (míněno promlčecí lhůty pro uplatnění nároku jako celku, nikoliv jednotlivých dílčích plnění) a následně by plnění zastavil, jelikož by nebylo možno podat žalobu (pro zastavení běhu promlčecí lhůty), protože dlužník plní své povinnosti.
K předmětnému rozhodnutí Nejvyššího soudu si dovolím uvést následující okolnosti, za nichž se domnívám, že nebude možné toto rozhodnutí užít. Tedy okolnosti, za kterých se nepromlčí nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako celek (dle § 106 SOZ), i když nárok nebyl v promlčecí lhůtě poprvé u soudu uplatněn jako celek.
Lze si představit situaci, kdy tento nárok byl v promlčecí lhůtě uplatněn u dlužníka (avšak nikoliv u soudu), dlužník následně alespoň jedno měsíční plnění poskytnul, nicméně následně již dále plnění neposkytoval a věřitel nepodal v promlčecí lhůtě žalobu.
Při aplikaci výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu bychom museli dospět k názoru, že i když dlužník část opětujícího se plnění plnil, došlo by k promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako celku, jelikož nárok jako celek nebyl v promlčecí lhůtě uplatněn u soudu.
Za výše uvedených okolností se domnívám, že nedojde k promlčení nároku jako celku, nýbrž toliko k promlčení jednotlivých opětujících se plnění. V opačném případě by došlo k situaci, kdy by část již poskytnutých plnění byla promlčena až po jejich zaplacení (což je nejen nelogické, ale i v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu) a dále, že věřitel (poškozený) by neměl možnost žádné procení obrany v případě, kdy by dlužník plnil jednotlivá opětující se plnění po dobu promlčecí lhůty (míněno promlčecí lhůty pro uplatnění nároku jako celku, nikoliv jednotlivých dílčích plnění) a následně by plnění zastavil, jelikož by nebylo možno podat žalobu (pro zastavení běhu promlčecí lhůty), protože dlužník plní své povinnosti.