Posuzování odpovědnosti školy za úraz žáka při hodině tělocviku

By | 12/06/2019

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 5492/2017 byl nucen zabývat problematikou posuzování situace, kdy během hodiny tělesné výchovy  v tělocvičně  základní školy došlo u žáka v důsledku náhle vzniklé fibrilace srdečních komor k zástavě krevního oběhu, která způsobila hypoxické poškození mozku a vznik apatického syndromu.  Otázkou je, zda vzniklou újmu na zdraví lze podle § 366 odst. 1 zák. práce přičítat škole.  Otázkou je, zda lze popsanou situaci zahrnout pod definiční vymezení  ustanovení § 380 odst. 1 zák. práce, kdy se  pracovním úrazem pro účely zákoníku práce rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.  A současně, zda je vzniklá újma v příčinné souvislosti s plněním „pracovních“ úkolů – tj. běhání v rámci hodiny tělocviku. 

Protože se jednalo pouze o rozhodování o dovolání, na rozhodnutí o těchto záležitostech bude nutno ještě počkat. Ale zejména problematiku posuzování příčinné souvislosti v dané věci vnímám jako velmi zajímavou.  

Napsat komentář