Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. III. ÚS 1388/24 z 2. dubna 2025 zabýval mj. otázkou, od jakého okamžiku lze hodnotit zdravotní stav poškozeného pro účely posouzení nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Ve zdejším případě šlo o adhezní nárok uplatněný poškozeným (obětí) v rámci trestního řízení. Odvolací soud odkázal poškozeného co do nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění na řízení ve věcech občanskoprávních s odůvodněním, že posouzení trvalosti poškození zdraví, za které by bylo možné přiznat náhradu za ztížení společenského uplatnění, je možné až po uplynutí jednoho roku od vzniku újmy, což v daném případě nemělo být splněno.
Ústavní soud se s tímto názorem neztotožnil s tím, že je vždy třeba s ohledem na konkrétní okolnosti posoudit, zda je zdravotní stav poškozeného natolik ustálen, aby bylo možné nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění posoudit. Obecný odkaz na dobu jednoho roku od vzniku újmy tedy neobstojí.
Okamžikem vzniku nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve vztahu k úrokům z prodlení jsme se zabývali např. zde.
Z odůvodnění:
„… Hodnocení ztížení společenského uplatnění je založeno na medicínském posouzení, které se provádí teprve poté, kdy je zdravotní stav poškozeného relativně ustálen (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník § 2894-3081. Velký komentář. Svazek IX. Praha: Leges, 2018, s. 1002-1003). Ustálení zdravotního stavu je okamžik, od něhož se již zdravotní stav poškozeného podle odborného posouzení lékaře s největší pravděpodobností nezmění (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1898/2022). V odborné literatuře se lze setkat s názorem, že k ustálení zdravotního stavu dochází obvykle po jednom roce od poškození zdraví (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník § 2894-3081. Velký komentář. Svazek IX. Praha: Leges, 2018, s. 1003).“
„27.Vrchní soud též řádně neodůvodnil, proč k vyhodnocení trvalosti zhoršení zdravotního stavu v dané věci nebylo možno přistoupit dříve, nežli po roce od vzniku újmy. Ačkoliv se lze setkat v odborné literatuře s názorem, tj. že k ustálení zdravotního stavu za účelem hodnocení ztížení společenského uplatnění dochází přibližně po jednom roce (viz citace pod bodem 23), je nutno respektovat to, že se jedná o obecný předpoklad. Odborná literatura tento závěr blíže nijak neodůvodňuje, pouze odkazem na historickou praxi za účinnosti vyhlášky č. 440/2001 Sb. Navíc ho uvozuje slovem „zpravidla“, tedy bere v úvahu, že ustálení zdravotního stavu je nutné zkoumat vždy s ohledem na okolnosti dané věci. Vrchní soud na konkrétní hodnocení rezignoval, použil pouze obecný odkaz na „vývoj odborné teorie a praxe“.
28. Odmítnutí zabývat se posouzením ztížení společenského uplatnění s argumentem, že zatím neuplynula doba jednoho roku od vzniku újmy, působí ze strany vrchního soudu neopodstatněně. Vrchní soud nevymezil limity § 229 odst. 1 trestního řádu, pro které nebylo možné posudek v adhezním řízení doplnit a setrvalost zdravotního stavu poškozeného ověřit. Lze také na okraj poznamenat, že ke vzniku újmy došlo 4. 3. 2023 a vrchní soud rozhodoval dne 5. 3. 2024, stalo se tak právě rok po jejím vzniku.“
Nález je dostupný zde.