Nová interpretace příčinné souvislosti v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR

By | 9.12.2014

Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 1628/2013 (úplné rozhodnutí naleznete zde: www.nsoud.cz/Judikatura/ ) ze dne 31.7.2014 interpretoval v medicínsko-právním sporu o náhradu škody na zdraví kauzální nexus v novém duchu nastíněném ústavním a využil nové doktríny u zjišťování příčinné souvislosti. Tento názor zazněl již v obiter dictum usnesení Ústavního soudu z 12. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1919/08, které problematizovalo dosavadní náhled konstantní judikatury na 100% prokázání příčinné souvislosti v medicínskoprávních sporech a doporučovalo využití některých spravedlivějších doktrín, např. doktrínu tzv. „ztráty šance“ či „ztráty očekávání“ (loss of chance, loss of expectation), podle níž soud poměřuje či odhaduje (estimates) pravděpodobnost dosažení určitých šancí. Podle ÚS „vzhledem k tomu, že pojem příčinná souvislost není právními předpisy v ČR nijak definován, nic nebrání judikatuře českých soudů, aby požadavek „stoprocentně“ prokazované příčinné souvislosti přehodnotila a přijala adekvátnější a realističtější výklad „způsobení škody“, který by vyrovnával slabší postavení poškozených.“

Nejvyšší soud v dovolacím řízení akceptoval doktrínu loss of chance, kterou v medicínsko-právním sporu v souladu s doporučením Ústavního soudu aplikoval Krajský soud v Ostravě. Ten vyšel z toho, že podle znalců sice nebylo možné se stoprocentní jistotou potvrdit, že by v případně dřívějšího zahájení léčby došlo k remisi, nicméně s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1919/08 odvolací soud dovodil, že znalci uváděná pravděpodobnost 70% až 80% je pro závěr o příčinné souvislosti mezi nesprávným postupem žalované a úmrtím poškozeného dostačující.

Co z uvedeného vyplývá? V daném případě byla aplikována za znění občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nicméně vzhledem k tomu, že ani stávající úprava pojem příčinné souvislosti nijak blíže nedefinovala a na příště tak s tímto přístupem v medicínsko-právních sporech bude nutné počítat. To má samozřejmě pozitivní důsledky pro možnosti úspěchu pacientů v těchto sporech, které byly dosud dosti složité. Druhá věc, která se tím otevírá, je jednoznačné přiklonění k tomu, že otázka příčinné souvislosti se v této oblasti bude odehrávat na základě pravděpodobnosti (probability), nikoliv na základě pouhé kauzality. Potvrzuje se, že otázka příčinné souvislosti není v našem právním řádu pouze otázka faktická, ale i otázka širšího rámce, kde vstupují i politické úvahy. Pojem „způsobuje“ tak v současné době není vázán jen na tzv. conditio sine qua non test (či but for test) a následnou rozvahu adekvátnosti, ale již v samotné podstatě csqn testu vychází ze snížené nutnosti dokazování a teorie pravděpodobnosti. Nejedná se tak o čistou teorii kauzality, ale o teorii snižující neúnosně vysokou tíži důkazního břemene na straně žalobce v medicínsko-právních sporech.

Je třeba jen upozornit na to, že se nejedná o případ tzv. „loss of chance“ – tato doktrína byla v zahraničí řešena zejména v takových případech, kdy pravděpodobnost způsobení škody škůdcem byla nižší než 50 %. Podle tradiční doktríny by v takovém případě žalobce spor prohrál a nebyla mu přiznána žádná částka, nicméně soudní praxe došla v některých případech k tomu, že by bylo nespravedlivé, kdyby se pacientovi nepřiznala kompenzace za vzniklou újmu. V takovém případě pak byla kompenzována proporcionální částka, přičemž se jednalo o jiný typ způsobené újmy, nikoliv o změněný režim příčinné souvislosti (srovnej např. http://www.aaos.org/news/aaosnow/jan10/managing3.asp).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

13 − 4 =

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.