Neuroprávo: Věda a medicína ve službách práva

By | 30/07/2013

Studium organického mozku a nervových soustav přineslo za posledních 60 let mnoho nových poznatků o fungování a možnostech ovlivnění těchto řídících soustav živých organismů. Poznatky neurovědy se úspěšně začaly využívat v mnoha vědních oborech. Medicína, psychologie a umělá inteligence jsou typickými příklady. Aplikace poznatků o lidském mozku však dala vznik i novému interdisciplinárnímu odvětví, tzv. neuroprávu.

Vzhledem k současným možnostem mapovat do určité míry myšlenkové procesy a stupeň rozvinutosti mozkových funkcí se začal rozvíjet výzkum zejména v oblasti trestního práva. Jednou z významných institucí zkoumajících tuto problematiku je Vanderbilt University a její The MacArthur Foundation Research Network on Law and Neuroscience. Do okruhu zájmů této instituce patří tři oblasti: určení právně relevantních psychických stavů obžalovaných a svědků, posuzování schopnosti žalovaného ovládat své vlastní chování a posouzení, zda a případně za jakých podmínek by měly být přijaty a ohodnoceny důkazy poskytnuté neurovědními obory.

Kromě těchto praktických otázek se však obor neuropráva zabývá i poněkud kontroverznějšími problémy. Jedním z nich je například předpovídání spáchání trestného činu na základě monitorování mozkové aktivity jedince spojené s posouzením jeho kriminální historie. Podle mého názoru se v tomto případě jedná o přímé popření svobodné vůle jednotlivce a o uznání biologické determinovanosti lidských rozhodnutí. Téma svobodné vůle představuje sporný bod pro mnoho vědců a právo si nemůže s ohledem na svou legitimitu osvojit autoritativní pozici, která v podstatě popírá jeho základní předpoklad, tj. jedinec má možnost svobodného rozhodování v rámci existujících pravidel.

Obor neuropráva by se měl podle mne především zaměřit na regulaci monitorování mozkové aktivity a omezení získamých informací za účelem ochrany monitorovaného jedince. Použití informací určených původně pro medicínské účely by nemělo být zneužito pro mocenské účely. Naopak by měla být restriktivní regulací co možná nejvíce chráněna svoboda myšlení a tím i jeho rozhodování. Zájem společnosti v tomto případě nemůže převážit zájem jednotlivce.

V případě zájmu čtenářů o problematiku neuropráva je možné zaregistrovat se k odebírání newsletteru již zmíněné Vanderbilt University, který přibližně jednou měsíčně podává přehled o publikacích a novinkách v tomto oboru. Registrace zde.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.