Negativní revers a problém interpretace projevu vůle…

By | 08/12/2013

Při setkání na světové konferenci UNESCO Chair in Bioethics v Neapoli, která se zabývala problematickými aspekty zdravotnického práva a bioetiky, jsem se v debatě s italským lékařem dozvěděl o zajímavém případu, který byl v současné době řešen v tamním trestním řízení (bohužel jsem nezískal spisovou značku). Ze skutkového stavu podávám toto stručné obsahové shrnutí:  Pacient, který reagoval pouze pohyby očních víček, byl ale jinak podle interpretace jeho komunikace s okolím zcela kompetentní vyjádřit svou vůli. Na základě této komunikace pak několikrát vyjádřil svou vůli, aby nebylo pokračováno v poskytování péče (objektivně zaznamenáno několika pozorovateli, přičemž bylo zřejmé, že projev vůle byl srozumitelný), konkrétně od zapojení na pomocné dýchací přístroje (ustoupení /withdrawing/ od poskytované péče). Na základě toho pak lékař postupoval podle takto projevené vůle, nicméně s ním bylo zahájeno trestní řízení. V současné době řeší celou situaci odvolací soud.

Na základě toho přicházejí v úvahu následující právní a etické otázky k diskuzi:

1. interpretace projevu vůle – je v tomto případě dostačující? Podle českého práva by zřejmě takovýto negativní revers bylo možné učinit v případě splnění formálních podmínek podle vyhlášky o zdravotnické dokumentaci (zejména následujícího znění: „nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li záznam o prohlášení podepsat, opatří se záznam jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem svědka, který byl projevu odmítnutí přítomen, a uvedou se důvody, pro něž se pacient nepodepsal, a dále se uvede, jakým způsobem projevil svou vůli“)

2. představme si obdobný zdravotní stav s tím, že by pacient měl podstoupit další medicínské úkony a chtěl by pro tu situaci vyslovit dříve vyslovené přání? (§ 36 ZZS mluví o písemné formě s úředně ověřeným podpisem)

Je předepsána forma úkonu určující? Zřejmě ano, ale pak vyvstávají problémy i s některými úkony jiných osob, které se nemohou vyjádřit v písemné formě.

3. je morálně korektní tzv. forma aktivního upuštění od podstatné péče?

4. Je zde morálně relevantní rozdíl mezi aktivním jednáním, kterým ukončím nezbytnou péči a aktivní euthanasií?

Na některé aspekty problematiky aktivní a pasivní euthanasie, či dříve vyslovených přání je možné kromě jiné literatury odkázat na sborník Smrt a umírání: http://zdravotnickepravo.info/sbornik-smrt-a-umirani/