Návrh novely § 29 občanského zákoníku umožňující úřední změnu pohlaví bez předchozího znemožnění reprodukční funkce a přeměny pohlavních orgánů

By | 21/06/2018

V tichosti tento týden ministerstvo spravedlnosti předložilo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník a rovněž zákon o matrikách a který si klade za cíl umožnit úřední změnu pohlaví člověka bez předchozího znemožnění reprodukční funkce a přeměny pohlavních orgánů, což doposud vyžaduje současná právní úprava. Dle důvodové zprávy (relativně podrobné) je tato velmi významná (společenská) změna navrhována kvůli nedávnému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek A. P., Garçon a Nicot proti Francii), podle kterého úřední změnu pohlaví nelze podmiňovat právě podstoupením chirurgického zákroku či provedením sterilizace.

Kompletní materiál vztahující se k této novele je dostupný zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAZWHY3ZN.

Důvodová zpráva správně pojednává o rizicích spojených s navrhovanou právní úpravou (s. 18 a násl. důvodové zprávy), přičemž však drtivou většinu z nich relativizuje. Dle mého názoru nikoliv adekvátně. Tak například obava z možnosti opakovaného měnění pohlaví je rovněž vyvracena argumentem, že osoba je v rámci změny pohlaví vždy vystavena mnoha administrativním procesům, jako je změna všech dokladů včetně dokladů o vzdělání a nahlášení změny osobních údajů také u různých soukromých institucí (banky, pojišťovny). Je reálně nepředstavitelné, že by osoba tento proces dobrovolně a bezdůvodně podstoupila několikrát. S tím jde ruku v ruce i vypořádání se se souvisejícími právními důsledky navrhované úpravy – viz nové ustanovení § 3020a občanského zákoníku, které má znít: „Nelze-li případ člověka, jehož pohlaví bylo změněno, posoudit podle výslovného ustanovení právního předpisu, posoudí se podle ustanovení, které by se použilo před změnou pohlaví.“ Domnívám se, že pro posuzování otázek, které nutně v této souvislosti vyvstanou, není takto obecné ustanovení bez současného řešení některých konkrétních situací dostatečné, resp. že ne vždy bude moci být na základě tohoto ustanovení dospěno k adekvátnímu řešení. Tím spíše, když sám zákonodárce uvádí, že dosavadní právní úprava vychází z toho, že právní pohlaví je vždy v souladu s tělesným pohlavím.

Závěrem bych uvedl, že takto zásadní změna právního řádu by měla být nejen podrobena široké odborné diskusi, ale také velmi pečlivě právně upravena.