Návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

By | 27/01/2017

Tento týden vláda schválila návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jenž má nahradit dosavadní právní úpravu vytvořenou v šedesátých letech minulého století. Cílem nového zákona má být stabilizace a zkvalitnění výkonu znalecké činnosti.

Materiály související s tímto zákonem, včetně jeho návrhu a důvodové zprávy, jsou dostupné zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNA9MBCFOR.

Není zapotřebí zdůrazňovat, že v případě sporu mezi pacientem a lékařem hrají znalci, resp. znalecké posudky velmi důležitou roli. Vyvstane-li v takovém sporu otázka, zda lékař poskytl zdravotní služby na náležité odborné úrovni, jinak řečeno lege artis, neobejde se soud při posuzování otázky, zda lékař jednal či nejednal protiprávně, bez znaleckého posudku.

Jak uvádí Havighurst, od znalce se očekává, že při vyhotovování znaleckého posudku bude vycházet z objektivních standardů platných pro danou profesní oblast, přičemž však bude nevyhnutelně přítomno i znalcovo subjektivní hodnocení, co považuje za objektivní profesní standard. (54 Law & Contemp. Probs. 87 1991).

Z výše uvedeného odstavce je patrné, že znalcem by měla být osoba vysoce erudovaná s takovými osobnostními vlastnostmi, jež zaručí řádný výkon znalecké činnosti. Klíčové je tudíž vymezení podmínek, za nichž se lze stát znalcem. V návrhu nového zákona jsou podmínky vymezeny pro fyzické osoby v ustanovení § 5 odst. 1, přičemž jednou z podmínek je odborná způsobilost.

Co se rozumí odbornou způsobilostí je vymezeno v ustanovení § 8 návrhu zákona. Osoba, jež se má stát znalcem, má mít vysokoškolské vzdělání, praxi v oboru, případně osvědčení o odborné způsobilosti, je-li to nezbytné, a musí složit vstupní zkoušku. S těmito podmínkami lze souhlasit. Za problematické nicméně považuji, že v odůvodněných případech může Ministerstvo spravedlnosti jakoukoliv z těchto podmínek žadateli prominout. Prominutí by dle návrhu mělo přicházet v úvahu, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí.

Je nabíledni, že prominutí jakékoliv z podmínek bude záviset na volné úvaze ministerstva, jež by mělo udělovat výjimky velmi střídmě, aby se znalci stávaly jen osoby vysoce erudované a s takovými osobnostními vlastnostmi, jež zaručí řádný výkon znalecké činnosti. Odůvodnění možnosti udělování výjimek v důvodové zprávě, že ustanovení je nutné zejména pro odstranění případné tvrdosti zákona, považuji za nevhodné. Je třeba si uvědomit, že osoba, jež má zájem stát se znalcem, tak činí ze svého vlastního rozhodnutí, není k takovému kroku nijak povinována. Odůvodňovat možnost udělování výjimek poukazem na odstraňování tvrdosti zákona, jak je tomu typicky v právu sociálního zabezpečení při žádostech o určité dávky, se mi jeví jako nepřiléhavé, jelikož nastavení podmínek má zrcadlit nezbytné požadavky pro řádný výkon znalecké činnosti.

Závěrem lze uvést, že zákon je nyní toliko ve fázi návrhu, proto bude zajímavé sledovat, jak bude znít jeho finální verze po skončení celého legislativního procesu.

One thought on “Návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

  1. Ivo Telec

    U náležité odborné úrovně zdravotní služby, tj. postupu lege artis medicinae, se dokazuje zejména skutek, zda použitý postup patřil mezi „uznávané“ medicínské postupy, anebo neuznávané. – Ledaže by bylo ujednáno odchýlení se od „uznávaného“ postupu. K důkazu, zda určitý postup je, či není uznáván, ale nebývá potřeba znaleckého posudku. Obvykle musí stačit důkaz patřičným standardem. Zdá se, že nadytečně „přeznalcováno“.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.