Včera krátce před šestnáctou hodinou vyslovila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Jednalo se o sněmovní tisk č. 325, který byl však výrazně modifikován pozměňujícím návrhem koaličních poslanců Hegera, Šťastného, Roztočila, Štětiny, Šnajdra, Skalického, Kotalíkové, Gregora, Janka, Úlehly, Babáka, Němečka, Floriána a Bárty a droubolinko doplněn pozměňovacím návrhem „mladičké VeVerky“ poslankyně Lenky Andrýsové.
Pokud vše projde hladce a Sněmovna přehlasuje očekávaný odpor Senátu a zatím celkem slabě avízované suspenzivní veto prezidenta republiky, nastane účinnost této novely až tak někdy k 1. prosinci 2011 či 1. lednu 2012.
Nepochybně budeme tyto významné změny vysvětlovat a komentovat zde ještě vícekrát. Dnešní „výkop“ se vlastně ještě nebude příliš zabývat obsahem jakožto formou.
Chci si jen tak povzdechnout nad kvalitou používané legislativní techniky. Opakovaně totiž způsobila problémy a komplikace nepříliš kvalitní legislativní úprava regulačních poplatků vtělená do § 16a a § 16b zákona o veřejném zdravotním pojištění.
I tato aktuální novela přinesla dvě změny v § 16a. Ta jednodušší nahradila číslovku šedesát číslovkou sto ve vyjádření výše regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. f) tedy za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách.
Ta rozsáhlejší zcela nahradila dosavadní text uvedený pod písmenem d) § 16a odst. 1. Nově se zde říká, že pojištěnec (nebo za něj jeho zákonný zástupce) je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatek ve výši „30 Kč za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely a počet předepsaných balení“.
Tak a teď si představte, že jste posledních několik let meditovali někde na druhém konci světa, neměli jste žádný bližší styk s českou realitou a nyní si po svém návratu domů přečtete toto nové ustanovení. Jako odpovíte na otázku: Komu se bude regulační poplatek platit?
Dovolím si tipnout, že většinová odpověď by zněla: No přece lékaři. Je-li to poplatek „za recept“, tak ho musím platit tomu, kdo mi ten recept vyrobil a dal.
My, kdo jsme neměli tolik štěstí (či rozumu) jako můj fiktivní dotazovaný, známe celou debatu vedoucí k přijetí této nové právní úpravy, známe také dosavadní text tohoto ustanovení a stejně tak logiku textů pod ostatními písmeny v prvním odstavci § 16a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Díky tomu víme, že „za recept“ se platí lékárně, kde nám na základě tohoto receptu vydali nějaký hrazený léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely.
Nepřijde vám však, že autoři právní úpravy regulačních poplatků ten náš český jazyk poněkud przní a touto svojí legislativní nedokonalostí odcizují právní texty „normálním“ lidem?
Pokud ano, těší mě, že se shodujeme, byť to je tak jediné, co mě na tom může těšit.
Za odměnu si na následujících řádcích můžete přečíst (byť nevím, zda-li vás to potěší) výsledný text prvního odstavce § 16a s přihlédnutím k zatím jen Sněmovnou schválené novele.
„Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši
a) 30 Kč za
1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen „návštěva“) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,
2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči,
3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3),
b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,
c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,
d) 30 Kč za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely a počet předepsaných balení,
e) 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím
1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,
2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,
f) 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění.“