Léčebná pedagogika a právo

By | 21.12.2016

     I. Úvodem
Léčebná pedagogika (Heilpädagogik) patří podle českého veřejného práva mezi diskutované profesní oblasti. Proto jí musíme věnovat právní pozornost za účelem vyjasnění.
Předesílám, že podle českého veřejného profesního práva léčebná pedagogika spadá mimo zdravotní služby na trhu. Právní otázka pak zní, zda půjde o školské služby podle školského práva, anebo o živnostenské podnikání podle živnostenského práva. S tím souvisí i event. odbornost vyžadovaná k zaměstnání.
Léčebná pedagogika u nás představuje jeden z řady případů působení na zdraví, které se odvíjejí mimo zdravotní péči podle zdravotnického práva, resp. mimo zdravotní služby na trhu.
Léčebně metodicky vzato do léčebné pedagogiky patří například léčba hrou anebo léčba s účastí zvířete či arteterapie.
Srov. například Spolek pro léčebnou pedagogiku a sociální terapii v ČR, založený roku 1992. Poukázat si můžeme například na pomaturitní specializační kurz léčebné pedagogiky a sociálně-umělecké terapie na Akademii sociálního umění Tabor, z. s., v Praze. Takovýto kurz ale neposkytuje žádný stupeň školního vzdělání podle školského zákona.
V Česku je nabízena léčebná pedagogika například ve spojení s antroposofií. Připomeňme si u nás zavedenou, ovšem menšinovou, antroposofickou medicínu, která patří mezi tradiční evropská lékařství, včetně antroposofických léčiv podle lékového práva. V Česku nejsou antroposofika veřejnoprávně registrována; zřejmě s ohledem na malou četnost jejich předpisování. Nemáme pro ně ani stanovenu zjednodušenou registraci. Platí však legální uznání jejich zahraniční registrace v zemích EU; srov. Německo. Z hlediska pacientského zdravotního prospěchu to ale vyjde v zásadě na stejno.
Léčebná pedagogika ovšem nemusí být nutně obsahově spojována pouze s antroposofickým lékařstvím.

     II. Slovenské zdravotnické povolání léčebného pedagoga

Oproti tomu například na Slovensku je léčebná pedagogika součástí zdravotní péče podle tamějšího zdravotnického práva a povolání léčebného pedagoga patří podle slovenského zákona mezi zdravotnická povolání.
V Česku tomu tak ale není, neboť o zdravotnické povolání, vymezené zákonem, se v našem případě nejedná.
Ani český zákon o pedagogických pracovnících (zák. č. 563/2004 Sb.), spadající do oboru školského práva, neupravuje povolání léčebného pedagoga.

      III. Speciální pedagog

Obsahově se výkon povolání léčebného pedagoga může v Česku překrývat s věcně široce pojímaným speciálním pedagogem, je-li ovšem takto široce v praxi chápán. Ve skutečnosti ale nejde pouze o praktické pojímání, ale zejména o obsah a rozsah vzdělávání, které předchází vstupu do povolání, nabytí veřejnoprávního stavu, speciálního pedagoga podle školského práva.
V některých kulturně srovnatelných zemích se u léčebného pedagoga jedná o veřejnoprávně samostatnou profesi, a to právě vedle speciálního pedagoga.
Srov. též odborný příspěvek z roku 2002, viz Müller, O.: Léčebná pedagogika v Čechách aneb dobře ukrytý problém

     IV. Otázka volné ohlašovací živnosti

Léčebně pedagogické služby na českém hospodářském trhu by event. spadaly mezi volné ohlašovací živnosti. Právně politickou otázkou by bylo, zda to je vhodné.
Předpokladem tohoto právního závěru by ovšem bylo, že by tyto služby nebyly obsaženy v náplni činnosti speciálního pedagoga jako pedagogického povolání podle zákona o pedagogických pracovnících, resp. by se nejednalo o výluku ze živností týkající se výchovy a vzdělávání v ústavech zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení [§ 3 odst. 3 písm. t) živ. z.].
K zodpovězení této právní otázky by bylo nutné posoudit obsah patřičného studia v Česku, vedoucího k pedagogickému povolání speciálního pedagoga; totiž, zda se svou obsahovou náplní a jejím rozsahem dostatečně profesně týká i „léčebné pedagogiky“, skryté pod „speciální pedagogikou“.
Za daného stavu, vyžadujícího takovéto odborné posouzení minulého skutkového děje a při veřejnoprávním „mlčení státu“, ovšem dost dobře nelze dovozovat event. správně nebo soudně trestní odpovědnost týkající se neoprávněného podnikání léčebného pedagoga coby „pouhého“ živnostníka.

      V. Závěr

Léčebná pedagogika jako povolání nebo služba není podle českého práva zvlášť upravena. Řazena není ani pod zdravotní služby a ani povolání léčebného pedagoga nepatří mezi zdravotnická povolání.
V praxi tak dochází k právnímu nebezpečí na hospodářském trhu a trhu práce ve smyslu pochyb o tom, zda je léčebná pedagogika obsahově zahrnuta ve speciální pedagogice, anebo nikoli.
Je věcí státu, aby tyto a podobné veřejnoprávní pochyby odstranil. Jelikož se tak nestalo, nebývá nežli v jednotlivých případech posuzovat obsah speciálně pedagogického vzdělání, což nemusí být pokaždé jednoduché, zvláště tehdy, jestliže vzdělání bylo poskytováno v minulosti.
Každé eventuální legální omezení ze strany státu v tomto směru však musí být podloženo objektivně spravedlivým důvodem zásahu do ústavně zaručeného hospodářského práva podnikat či jinak hospodařit. Zásada spravedlivého důvodu patří mezi obecně uznané právní zásady. Dokonce můžeme o ní mluvit jako o jednom z právně principiálních pilířů samého právního státu.

     Z literatury

Z odborné literatury o léčebné pedagogice viz např.:
Gaňo, V.: Úvod do liečebnej pedagogiky. Trenčín: Krajin. spolok starostlivosti o slabomyseľných na Slovensku 1940.
Horňáková, M.: Liečebná pedagogika. Bratislava: Perfekt 1999.
Klein, F. – Meinertz, F. – Kausen, R.: Liečebná pedagogika. Bratislava: Sapientia 2001. (Překlad z němčiny.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

seventeen − 3 =