Kamarádi jako osoby blízké – kritika rozhodnutí ÚS

By | 31/07/2018

II. senát Ústavního soudu se v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 955/1 vyjádřil k pojmu osoby blízké a výrazně extenzivním způsobem posunul hranice dosavadního chápání tohoto pojmu. Vymezení pojmu blízká osoba najdeme v ustanovení § 22 OZ, kde se v odst. 1 stanoví, že:  „Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“

Ústavní soud ale již takto velmi široce pojatou definici rozšířil i na přátele:

„17. Ze shora uvedeného je dostatečně patrno, že v případě, kdy mezi dotčenými osobami není
dán vztah rodinný, se jedná o osoby blízké jen tehdy, existuje-li mezi nimi vztah citový,
a to tak silný, že by újmu jedné osoby pociťovala druhá osoba jako újmu vlastní. V tomto
směru je proto třeba trvat na tom, že v každém individuálním případě je namístě bedlivě
zkoumat, zda se o takový vztah skutečně jedná či nikoliv (viz např. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní
zákoník I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1199). Existenci takového
vztahu pak musí svědek řádně vysvětlit a přesvědčivě odůvodnit. Přitom se „vyžaduje vyšší
intenzita tohoto vztahu, než jen obvyklá mezilidská soudržnost“ a musí být dány rovněž
objektivní skutečnosti, ze kterých lze na intenzitu citového vztahu mezi osobami usuzovat
(MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek I. § 1 – 117.
Praha: Leges, 2013, str. 303, 304). Na straně druhé je však obecně známou pravdou,
že přátelství může v některých případech představovat stejně pevné anebo dokonce i silnější
pouto, nežli je tomu u rodinných vztahů. V této souvislosti lze připomenout i známé rčení,
podle kterého si nikdo nevybírá vlastní rodinu, nýbrž právě své přátele.
18. Intenzita přátelského vztahu přitom může být dána celou řadou aspektů: podobností
názorů a zastávaných hodnot, délkou jeho trvání, společnými zážitky, koníčky, zájmy
a dalšími přáteli, profesní provázaností, bydlením v sousedství, vzájemným kamarádstvím
dětí, společně tráveným časem apod. Okolnost, že se dané osoby delší dobu nevídají, nicméně
sama o sobě (tzn. bez toho, že by např. mezi těmito osobami došlo k závažné roztržce)
nemůže být interpretována jako měřítko, z něhož by bylo možno dovodit, že se již nejedná o blízký vztah, jak chybně dovodil okresní soud. Pevnost přátelského vztahu, pojmově
spojená s pocitem, že újma způsobená příteli (osobě blízké) se bolestně dotkne i jiné osoby,
totiž nemusí vůbec záviset na tom, jak často se tyto osoby stýkají. Z reálného života
(a koneckonců třeba i z krásné literatury) jsou ostatně dobře známy velmi pevné přátelské
vztahy („přátelství na celý život“), byť se dané osoby z rozličných důvodů třeba i řadu let
či desetiletí neviděly. Pojem osoby blízké tedy je třeba vnímat jako tzv. typový pojem, kdy
nedostatek intenzity jednoho znaku může být nahrazen vyšší intenzitou znaku jiného.“

 

Samozřejmě lze pochopit úmysl soudců v konkrétním případě ( viz rozhodnutí) , ale možná nebyly zcela promyšleny dopady této interpretace do celého právního řádu. Pro problematické příklady  není nutno chodit daleko -např. do zákona o zdravotních službách. Chceme skutečně podle § 33 odst. 3 a 4 rozšiřovat okruh osob, které se mohou za určitých okolností seznámit se zdravotním stavem pacienta bez jeho souhlasu? Nebo obdobně se může jednat o zástupné souhlasy se zásahy do integrity (§ 98 OZ  nebo § 34 odst. 7).

Současně je nutno konstatovat, že rozhodnutí stojí na teoreticky chybné základě (viz komentář Melzer, Tégl), kdy si předmětný senát zvolil pro posouzení přináležitosti ke skupině osob blízkých pouze jedno ze dvou rozhodujících kritérií – a to pouze kritérium subjektivní ( pociťování újmy), nikoliv kritérium objektivní ( poměr rodinný nebo obdobný).  Doufejme tedy, že toto rozhodnutí bude brzy zapomenuto…

One thought on “Kamarádi jako osoby blízké – kritika rozhodnutí ÚS

  1. Michal Ryška

    Je poměrně pikantní, že kritizovaný nález odkazuje na s. 303, 304 komentáře Leges I za situace, kdy přímo na s. 303 je natvrdo (a ve vztahu k přátelství i zvýrazněně) uvedeno, že „přátelství, byť mezi nejlepšími přáteli, není vztah obdobný vztahu rodinnému, a nezakládá tedy vztah osob blízkých“. Nález je ale nález, takže těžko můžeš doufat, že rozhodnutí bude brzy zapomenuto. Půjde především o to, aby tento hyperextenzivní výklad podaný pro účely odepření svědecké výpovědi nebyl vpuštěn i do jiných oblastí právního řádu, operujících s pojmem osoby blízké. V aktualizovaném komentáři k § 2959 o. z. se o to budu snažit i já, neboť by bylo za hranou odškodňovat jako osoby blízké i nejlepší kamarády zemřelého.

Comments are closed.