V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „zákon“) se mezi zdravotníky široce začalo spekulovat, co bude nutné dodat krajským úřadům v souvislosti se získáním nového oprávnění k výkonu činnosti poskytovatele zdravotních služeb. Bude nutné vše dokládat znovu, zněla otázka vyděšených stávajících poskytovatelů.
Z hlediska znění zákona jsou význačná zejména přechodná ustanovení § 121 odst. 4, 5 a § 18.
§ 121
4) Registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, požádá-li poskytovatel uvedený v odstavci 1 o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve lhůtě stanovené v odstavci 5 a řízení o žádosti nebude pravomocně skončeno do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v tomto případě registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Registrace opravňující provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby poskytovatelem uvedeným v odstavci 2 pozbývá platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní služby po uplynutí 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18 odst. 1. Příslušný správní orgán je povinen vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V § 18 odst. 1 jsou pak uvedeny náležitosti, které žádost obsahuje. V § 18 odst. 2 je pak uvedeno, že „Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží …“ a dále jsou vyjmenovány doklady, které musí být přiloženy. Výklad tak není jednoznačný. Musí i žadatelé uvedení v § 121 4, 5, kteří mají registraci podle současného znění, přikládat doklady podle § 18 odst. 2 zákona a nebo mohou podat pouze žádost a dodat údaje podle § 18 odst. 1?
Vezmeme-li v úvahu znění § 18 odst. 2, pak se můžeme domnívat, že jeho logická interpretace by směřovala spíš k tomu, že povinnost dodat doklady mají všichni žadatelé /nikde není stanovena výjimka, ani v přechodných ustanoveních/ a tedy všichni poskytovatelé zdravotních služeb /tj. i stávající provozovatelé zdravotnických zařízení/.
Také na různých krajských úřadech, kde jsem měl možnost toto téma s pracovníky, kteří mají zmíněnou problematiku na starosti, probírat, nepanovaly jednotné názory a vše tak směřovalo k nejednotnosti a rozličné aplikaci práva na jednotlivých územích České republiky tak, jak je tomu např. v současné době s povinností účastnit se výběrového řízení při transformaci fyzické osoby na právnickou.
Ministerstvo zdravotnictví se delší dobu nechtělo k tomuto tématu písemně vyjádřit s tím, že podle jeho vyjádření je výklad zcela jednoznačný a nezpůsobuje problém. Většina ústních vyjádření (např. na Kongresu medicínského práva) však byla taková, že dokládat se budou muset pouze takové podklady, které krajské úřady nemají k dispozici.
Toto stanovisko se nakonec SPL ČR podařilo získat i písemně a proto z něj cituji následující:
„Při výkladu procesu „přeregistrace“ stávajících nestátních zdravotnických zařízení je třeba vycházet z přechodných ustanovení zákona ve vzájemných souvislostech.
Přechodná ustanovení zákona zavádí pro stávající provozovatele nestátních zdravotnických zařízení odlišný režim v porovnání s ostatními žadateli o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Z ustanovení § 121 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 122 odst. 5 zákona, jednoznačně vyplývá, že na rozdíl od všech ostatních žadatelů o udělení oprávnění, obsahuje žádost podaná stávajícím provozovatelem NZZ, náležitosti obsažené v § 18 odst. 1 zákona (tzn. Pouze identifikační údaje, údaje o formě zdravotní péče nebo názvu zdravotní služby, adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, datum, k němuž hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb a dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou).
Náležitosti dle § 18 odst. 1, 2 a 4 dokládají všichni ostatní žadatelé.
Ministerstvo zdravotnictví uspořádá ještě v prosinci tohoto roku pracovní setkání pracovníků krajských úřadů, kteří zajišťují výkon přenesené působnosti v oblasti vydávání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Cílem pracovního setkání bude sjednocení postupu všech krajských úřadů a omezení nadbytečné zátěže poskytovatelů zdravotní péče.“
Podle výše uvedeného stanoviska by tak alespoň v oblasti výkladu ustanovení o tzv. „přeregistraci“ neměl vzniknout od 1. dubna žádný problém. Ani drobná vada na kráse, že zákon ustanovení § 122 odst. 5 neobsahuje /míněno je zjevně ustanovení § 121 odst. 5 zákona/, tomuto hladkému průběhu jistě nebude vadit.