Jedním z pojmů, který se vyskytuje na několika místech občanského zákoníku je „hrubá nedbalost“. Podstatný je tento pojem také ve vztahu k ustanovení § 2971 OZ, který váže náhradu též nemajetkové újmy osobám od poškozeného odlišným (sekundárním poškozeným) na zavinění ve formě hrubé nedbalosti. Civilněprávní nauka s tímto pojmem za účinnosti OZ 1964 moc nepracovala, a když, tak přebírala definiční vymezení trestněprávní.
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 64/2021, ze dne 15. 7. 2021 se pak soudci vyjádřili i k vymezení pojmu hrubé nedbalosti pro potřeby civilního práva:
„Hrubá nedbalost je nedbalostí nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob.“